KEEP BALANCE II.

 

O víkendu 19.-21. června se uskutečnil slackline fest s názvem Keep Balance II. –ta římská dvojka znamená ,že už podruhý- takže druhej ročník!

 

No a jak to teda proběhlo? Alfou a Omegou se týden před samotným festem zdálo být póčo: Předpověď byla v pondělí tak nepříznivá, že jsem dokonce uvažoval o přeložení celý akce na následující víkend, což stejně nepřicházelo v úvahu, ale na pár bezesnejch nocí to stačilo! Ve středu padlo definitivní rozhodnutí: „jedeme podle plánu a ňák to dopadne“.

  V pátek  sice párkrát při napínání lajn zmoknem, nicméně zdá se, zdá, že by snad avizovaný přívalový deště, hrozit neměly. Kromě lajn na spíd a dalších normálních ještě  natahujeme dvě vasrlajny -27 m a 42 m a mezi ně ještě pro zpestření, jako raritu, jednu utrvasrlajnu těsně nad vodou a hned je taky, při teplotě vody 18° C a vzduchu taktéž pod dvacet,odzkoušíme.

   Zmrzlí, ale né moc,  se posléze přesunujeme do kempu k ohni pod břízu, která nás později dokonale ochraňuje  před noční přeháňkou . Postupně  přijíždějí slakeři z různých konců republiky a z Polska. Nálada u ohně graduje, oheň a vínečko příjemně hřeje, tak proč nevyzkoušet jak se chodí noční vasrlajny...pohoda, pára nad vodou teplejší než vzduch, hvězdy na nebi věštící nečekanej zvrat počasí k lepšímu a za chvíli bude svítat...

 

Sobota:

  Krátce po půl desátý začínáme „závodit“.

  SPEEDLINE. Stejně jako minule, nejdřív každej na čas dvakrát, lepší čas se počítá. Nejlepších šestnáct  do pavouka, první proti šestnáctýmu, druhej proti patnáctýmu atd. Do toho tři dívčiny a jako čtvrtej do party dvanáctiletej Míša: „ ...aby jim provětral faldy“.

 (Jak se později ukázalo Míša větral faldy nejenom dívčinám, ale na vagabundlajně strčil do kapsy, mimo rukou, taky hezkou řádku o mnoho zkušenějších borců...)



 

Míša na spídlajně.

 

 Pořadí ve spídu:   1. Honza-Spídy Gonzáles –Slacklive team

                            2. Smolda- Singing Rock Slacklineteam

                            3.Kajoch -Singing Rock Slacklineteam.

Dívčiny + Míša

                           1. Gabina ze Sušek

                           2. Míša – Novoměstská slaksekce

                           3.  Prcek Klára  z Moravy.

 

 

VAGABUNDLINE: Jinými slovy – chůze po lajně s rukama v kapsách. Na první pohled nic moc těžkýho, ale ve skutečnosti  vyšší level slaklajnu, ocenitelnej především na longlajně...

 Systém závodů byl jednoduchej: Dva pokusy na krátký lajně s označeným úsekem, kterej je nutno přejít s rukama v kapsách, za páskem nebo spojenýma za zády. Na ty, kterým se to podařilo, čekala lajna cca 40m dlouhá s vyznačeným úsekem kolem 35m. Tady se už chodilo až do spadnutí,takže nestačilo  označenej úsek  jenom přejít, ale na vítězství bylo třeba  zvládnout otočku, stále s rukama v kapse pokračovat na druhou stranu...Tady zazářil obzvlášť  Damian z Polska (3 otočky a cca 140m!) .



 

Vagabund Jizerskej 2009.- Damian Czermak- Polsko

 



 

Vagabund- vyšší dívčí- Gábina

 

  Pořadí ve vagabundlajně:

                1.Damian Czermak –Polska

                2. Kolouch- Petzl team

                3. Kajoch- Singing Rock Slacklineteam

 

 Dívčiny: 1. Luca – Libercká slacksekce

              2. Gábina ze Sušek

              3. Prcek Klára z Moravy

 

 Sobotní odpoledne graduje a s ním i intenzita slunečního svitu. Vasrlajny jsou v obležení a  aspoň na chvíli se zdá, že  konečně přichází léto...Po vyhlášení výsledků a ocenění nejúspěšnějších slackerů následuje No limits freestile a to jak na vasrlajnách,  tak především na triklajnách. Přituhuje a stmívá se. Ohniváci připravujou svoje cajky a s nastalou tmou rozjížděj svojí ohnivou šou .Popíjíme, vedeme zasvěcený hovory kolem slaklajn-jak jinak, trsáme a pomalu odpadáme zmoženi náročným programem. Teda kromě Kwjeta, Janka a dalších, kteří vyráží  před svítáním na Ořešník, připravit hajlajnu na neděli ...

 



 

vasr a untrvasrlajna...Peeto, Roman

 



 

Posezeníčko na untrvasrlajně- Olina

 



Ohnivá šou  a vasrlajny

Neděle:

Skrz mlžnej opar nesměle prosvítá slunce. Kemp se pomalu probouzí po mejdanu, ale na lenošení není čas. Taškařice pokračuje a je čas natáhnout longlajnu 108 m dlouhou.

 Poučeni z minulých nezdarů, obohaceni drahými zkušenostmi - trhání drahejch lajn a novejch statik  v důsledku enormního zatížení blokantů v kladkostoroji- sestrojujeme kladkostroj ze šesti dvojkladek a potom teprve používáme TÝ-blok. To v důsledku znamená, že na něj působí mnohem menší tah, než při použití jenom jednoho páru dvojkladek a zabraňuje narušení vláken opletu statiky. Taky použití Kajochovejch šeklů a vysoustružených tyčí na zalokování -místo kruhů či karabin- má ten blahodárnej účinek, že se ani lajna nedrbne...konečně snad spolehlivej set-up na longy.



Hejnickej long set-up point + Kajochova vychytávka-šekl a tyč.

 Samotný napínání bylo v konečným důsledku hračka- pro osum zdatnejch a čerstvejch lajnerů- na pohodu. Chůze pak už taková selanka nebyla, takže do Longlines clubu tentokrát žádný jméno nepřibylo, ale co: "...hlavně, že jsme na čerstvým vzduchu". Nicméně: to co předvedla Gábina a potažmo i Prcek Klára, stojí za zmínku. Po počátečních seznamovacích pokusech se nám holky  moc pěkně rozchodily. Gábina dokonce došla kousek za půlku a svůj pokus zakončila ukázkovejma zádama!!! Lehce otřesená, nicméně celá .Přitom teprve podruhý v " kariéře" zdolala pajdu, tentokrát ovšem na stometrovým monstru!!! Prcek ze začátku vypadala dost marně, ale po pár seznamovacích pokusech se taky přiblížila na dostřel půlce a pootevřela dvířka do světa třícifernejch lajn. Tak ať vám to kočky ťape!



..."jééé vono se to klepe"!  Prcek Klára na startu stováka.



..."až sem sem došla a kdo mě zná, ten ví, že dál to nejde"! Gábina



 Vstříc živlům. Smolda.

 Skutečnou lahůdku si nechal na úplnej závěr Smolda. V momentě, kdy se "konečně" přivalil přívalovej déšť a všichni se mazali schovat, Smolda jako pravej panker -sice už bez číra- shodil triko, narazil slamák a vyrazil vstříc živlům!

...no a pak už jenom lilo a lilo. Ale co, v neděli ve tři odpoledne, v porovnání s předpovědí...Pohoda!

  Pak už jen  pobalit promočený cajky, zatlačit slzu při loučení a odjezd.

Summary:

 Akce se aktivně zúčastnilo 52 lajnerů a lajnerek,což byl, vzhledem k předpovědi počasí na víkend, velice pěknej počet.

Poděkování za možnost uspořádat KEEP BALANCE II. v areálu koupaliště patří zastupitelům Města Hejnic, kteří nám stejně jako loni poskytli perfektní místo pro konání této akce.

 Nemenší dík za poskytnutí prostor k napnutí lajn a místa, kam složit unavené hlavy, patří nájemci Autokempu Hejnice, panu Eliášovi.

Horolezeckému oddílu Hejnice pak patří veliký dík za pomoc při organizaci a obsluze pípy a grilu.

Za poskytnutí cen pro vítěze soutěží děkujeme firmám: Mammut , Ocún- Rock Pillars  , Petzl- Vertical Sport  a Singing Rock 

Dvěma posledně jmenovaným firmám patří speciální poděkování za materiální podporu Singing Rock Slacklineteamu a Petzl Teamu, bez níž by pořádání takovýchto akcí bylo jen stěží myslitelné.

Všem, kdo jste přijeli a zúčastnili se díky a na dalších, podobných akcích se brzy uvidíme.

Slackline Zdar!

Kolouch.

(grupn foto)+ forum

 

 

No a tady je povídání o Hajlajně od Kwjeta:

 

Kvůli lehkému časovému presu jsme na Ořešník vyrazili z Hejnic už v neděli před svítáním a po přibližně hodině a půl chůze jsme dorazili na vrchol.

 

Díky dobře přístupným a pomocí ocelových ok rychle zhotovitelným kotvícím bodům jsme měli celkem rychle nataženo, klasický systém s třítunovým popruhem, dojištěný dynamickým lanem vespod. Během napínání dorazila zbylá skupinka Poláků, kteří měli také zájem si highline vyzkoušet. Vzhledem k naší poslední zimní návštěvě Ořešníku, kdy se mi podařilo lajnu nejdřív slušně zakrvácet a poté přejít jen jedním směrem, jsem měl slušnou motivaci ji tentokrát přejít čistě (a s helmou :)) tam a zpět.

 



 Janek a jištění tzv. swami belt!

Připravil jsem se a ačkoliv to nebylo zcela bez zádrhelů, skutečně jsem uspěl a přešel jsem highline oběma směry na první pokus. Po mě nastoupil Janek, který můj výkon zopakoval, stejně jako Damian, jenž při prvním pokusu otestoval pevnost systému pádem do odsedky, ale potom už stejně jako my překonal lajnu tam i zpět. Poté následovalo ještě jedno kolo, kdy celá trojice fullman zopakovala (Damian dokonce přidal i otočku na konci lajny a Janek byl zase pro změnu jištěn místo za sedák pouze za tzv. swami belt – jednoduchý popruh omotaný kolem pasu).

 

Po nás lajnu vyzkoušela ještě hrstka kamarádů z Polska, ale zatím žádný z nich neměl dostatečné odhodlání, aby highline přešel. Nastal čas sbalit věci a odebrat se zpět do údolí. Jakoby nám však nebylo souzeno dostat se dolů včas, těsně po sundání hajlajny začalo celkem zhusta pršet, což nás na další 2 hodiny zdrželo pod skalním převisem, kde jsme čekali, až bude možné vyrazit na cestu zpět. Nakonec jsme v mírném dešti přece jen dorazili zpátky do kempu, kde právě Kolouch odřezával poslední wasserlajnu.

 



 Damiam za nástupovou hranou...

Přišla chvíle balení a loučení. Letošní ročník slackfestivalu v Hejnicích byl opět velmi zajímavou událostí, počasí přes nepříznivou předpověď nakonec nebylo zas tak špatné a myslím, že si všichni užili dost legrace a chození po všech možných lajnách. Doufejme, že další letní akce proběhnou minimálně stejně hladce a že se při nich opět o kousek posunou naše vlastně limity. ¨

 

Nezbývá než dodat – Keep balance a naviděnou příště :) Q